Povinná školní četba

Karel Havlíček Borovský - Král Lávra

Král Lávra - dobrosrdečný, hodný, spravedlivý. Do doby, než mu sloužil Kukulín neměl k lidem soucit.
Kukulín - hodný, nápomocný, upovídaný, neschopný udržet tajemství…

Báseň Král Lávra pojednává o irském králi, který byl mezi lidmi oblíben, byl moudrý a lidem se v jeho království žilo dobře. Měl však jednu chybu. Stříhat a holit se nechával pouze jednou za rok. A holiče, který ho stříhal, nechal vždy popravit. Každý rok si holiči losovali, kdo tentokrát půjde krále ostříhat.Tentokrát padl los na mladého holiče Kukulína. Krále ostříhal a když ho vedli k šibenici, jeho matka šla prosit krále o milost. Vyčítala mu, jak může nechat zabít člověka, který se ničím neprovinil. Král dal Kukulínovi milost, ale pod jednou podmínkou, že nikdy nikomu neprozradí, co viděl, když krále stříhal. Mladík mu vše odpřísáhl a král ho jmenoval dvorním holičem. Kukulína trápilo, že se nikomu nemůže svěřit s tím, co o králi ví. Matka si všimla, že chlapce něco trápí a naléhala, aby se jí svěřil. Doporučila mu, aby vyhledal v lese poustevníka, že ten mu určitě poradí a pomůže. Poustevník mu poradil, aby tajemství řekl do kmene staré vrby. Ještě ten večer se Kukulín vrbě vyzpovídal a hodně se mu ulevilo.
Za nedlouho král uspořádal bál. Cestou na bál muzikant Červíček zjistil, že se mu z basy ztratil kolík. Zrovna šel kolem vrby, uřízl z ní větev a nahradil ztracený kolík. Když začal na bále hrát, basa zpustila: „Král Lávra má dlouhé oslí uši, král je ušatec….“. Jakmile to král uslyšel, nechal muzikanta vyhodit. Od té doby lidé znali královo tajemství, ale nezanevřeli na něj. Měli ho pořád rádi, možná i víc než dřív.