Meziválečná próza v ČSR
MEZIVÁLEČNÁ
PRÓZA V ČSR
Legionářská
literatura a obraz 1. světové války
- představitelé –
Josef Kopta, Rudolf Medek (legionářská lit.)
- obraz 1. sv.
Jaroslav Hašek (Švejk), Olbracht (Podivné přátelství herce Jesenka), Jaromír
John (Večery na slamníku), František Langr, Vančura (Pole orná a válečná)
Venkovská
próza a ruralismus
Vyvíjela se na Moravě, Ostravsku a Slezsku.
Ostravsko – V. Martínek – Kamenný řád
Čechy – Jan Morávek – věnoval se životu
v Posázaví
Ruralismus – ruralismus = venkovský
Představitelé – Knap, Křelina, Prokůpek
Znaky ruralismu
1. Ruralisté
vycházeli v rozporu mezi městem a venkovem
2. Rozhodující byl
vztah k půdě, tento vztah je jistotou, která určuje společnost na venkově
3. Mravní rozklad
na spol. je způsoben zhoubným vlivem městské kultury a technické civilizace
4. Ruralisté věřili
v neměnnost životních norem – tradice, rodinné vazby, příroda, křesťanství
Imaginativní
próza
Imago = obraz
Imaginace = obrazotvornost, představivost
Představitelé: Vančura (Jan Marhoul, Rozmarné léto,
Markéta Lazarová)
Próza
levicově orientovaných spisovatelů (
1. Spisovatel se
snaží postihnout člověka v jeho vztazích k okolí. Sympatie jsou
jednoznačně na straně proletářů. Literatura má za úkol podpořit vítězství
proletářů.
2. Tvůrčí metoda
byl směr socialistický realismus (směr, který vznikl ve 30. letech
v sovětském svazu a musí mít spol. funkci, muselo být ideologické,
opomíjena estetika (nauka o krásnu))
Představitelé – Pujmanová (Lidé na křižovatce, Hra
s ohněm, Život proti smrti, Předtucha), M. Majerová (Havířská balada,
Robinsonka, Siréna), I. Olbracht (Nikola Šuhaj loupežník, Golet v údolí).
Psychologická
próza
Soustřeďuje se na podrobné vykreslení duševního
života. Psychologická próza je založena na psychoanalýze Zikmunda Freuda.
Předchůdci – Dostojevksky, Kafka, Musil, Proust,
Joyce.
Představitelé – Glazarová (Roky v kruhu, Vlčí
jáma, Advent), Havlíček (Neviditelný, Petrolejové lampy, Helimadoe), Egon
Hostovský (Žhář, Případ profesora Körnera), Václav Řezáč (Černé světlo)
Katolická
próza
Hledání
jistoty ve víře v boha, ve vztahu k zemi, přírodě a české historii.
Zdrojem inspirace bylo období českého baroka