Povinná školní četba

Kosmas

Autor první naší kroniky, psané latinsky, která je vynikajícím projevem evropského dějepisectví. Kosmas studoval v cizině a stal se děkanem svatovítské kapituly v Praze. Na sklonku života začal psát svou kroniku, ale stihl dokončit jen dvě knihy, třetí již dopsat nestačil.

Chronica Boëmorum (Česká kronika) – latinské dějiny naší země ve třech knihách, vysoce moderní dílo. Kronika zahrnuje dějiny a osudy národa od nejstarších dob mýtických až do doby knížete Vladislava I. Kosmas prameny sbíral a roztřiďoval. Kronika je rozdělena do tří skupin: a) bájivá podání starců

        b) pravdivé zprávy hodnověrných lidí

 c) to co sám zažil

Dílo je vlastenecké přesto v kronice není zmínka o staroslověnské kultuře. Kosmas byl zaujat proti Němcům, Polákům a židům. Text prokládá citáty a různými výroky.

Dalimilova kronika

Je to první česká kronika. Je veršovaná. Autor je neznámí. Dříve se jí říkalo kronika Boleslavská, ale v 17. století se přejmenovala na Dalimilovu. Autor kroniky byl vzdělaný, uměl německy a latinsky, orientoval se v antických pověstech a měl velice dobrý všeobecný přehled o historii. Kronika je textem politickým a odrazem smýšlení vlastenecké šlechty. Kronika začíná biblickou potopou světa a končí počátkem vlády Jana Lucemburského. V kronice se projevuje odpor k cizákům.

Vavřinec z Březové – Husitská kronika

Stal se historikem husitské revolty. V kronice zachytil události z let 1414 – 1422. V 15. století byla kniha přeložena do češtiny.

Václav Hájek z Libočan – Kronika česká

Kronika zahrnuje naše dějiny od praotce Čecha až po korunování Ferdinanda I. Celá je psána z pozic šlechty. Poprvé se zde setkáváme s pověstmi o Horymírovi a Daliborovi. Příběhy byly poutavé což svědčilo o vypravěčství autora. Tato kniha je čtenářsky mimořádně úspěšnou ale z hlediska faktografického byla obrazem bídy a utrpení. Když něco Hájek nevěděl, domyslel si to.

František Martin Pelcl – Nová kronika česká

Pelcl byl prvním profesorem českého jazyka na pražské univerzitě. Přehodnotil Hájkovu Kroniku českou. Chtěl českou minulost vylíčit co možná nejvěrněji, a proto sepsal třídílnou Novou kroniku českou, jež měla Hájkovu nahradit.

František Palacký

Historik a politik, zastánce austroslavismu. Napsal Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě – dějiny Čech do roku 1526, od roku 1848 do 1876 psal česky.

Josef Svátek

Dílo: Paměti katovské rodiny Mydlářů

Václav Beneš Třebízský

Byl to kněz a působil v Litni. Čerpal z obd. Baroka 17. a 18. století.

Dílo: Povídky karlštejnského havrana.

Zikmund Winter

Čerpal náměty z doby humanismu.

Dílo: Mistr Kampanus

Alois Jirásek

Narodil se v Hronově u Náchoda. Otec byl pekař. Vystudoval v Praze na univerzitě historii. Vyučoval dějepis 15 let v Litomyšli. Jirásek vytvořil obraz života čes. Lidu od mýtických dob po národní obrození. Napsal 50 knih (trilogie, tetralogie a pentalogie). Jirásek spatřoval spolu s Palackým vrchol čes. Dějin v husitském obd. A považoval za nositele historického dění lid.

Dílo: A: Doba mýtů a pověstí

Staré pověsti české – příběhy o Čechovi, Bivojovi, Krokovi, Libuši, Horymírovi. Čerpal z Kosmovy, Dalimilovi kroniky a kroniky V. Hájka z Libočan.

  B: Husitské období

Mezi proudy – zachycuje vznik husitského hnutí, v knize se setkáváme s postavou Václava IV.

Proti všem – vrchol husitského hnutí, obd. 1419 – 1420, vykreslení bitvy na Vítkově.

Bratrsvo – závěrečná trilogie, závěr husit. Hnutí

Husitský král – postava Jiřího z Poděbrad

  C: Období baroka

Temno – doba pobělohorská, 17. a 18. století.

Psohlavci – využívá osobnosti Jana Sladkého Koziny. Vykreslení chodského venkova a života na něm ale i obraz selské vzpoury na Chodsku.

  D: Národní obrození

F. L. Věk – v knize jsou vylíčeny zejména počátky NO, děj se soustřeďuje na postavu nedostudovaného dobrušského filozofa Františka Ladislava Věka. Jeho osudy nás zavádí do Prahy, jsme tu svědky rušení klášterů výnosem císaře, kde se rodí první čes. Divadlo. Je tu množství skutečných postav – V. Thám, Kramerius, St. Vydra.

Filozofská historie – rozmanitý obraz života mladých studentů i s jejich láskami, radostmi a strastmi. Do příběhu zasáhne odraz událostí z praž. Barikád během revoluce.

U nás – zobrazuje národní obrození v autorově rodném kraji. Hl. Postava kněz Havlovický.