Kronikáři v Čechách
Kosmas
Autor první naší kroniky,
psané latinsky, která je vynikajícím projevem evropského dějepisectví. Kosmas
studoval v cizině a stal se děkanem svatovítské kapituly v Praze. Na sklonku
života začal psát svou kroniku, ale stihl dokončit jen dvě knihy, třetí již
dopsat nestačil.
Chronica
Boëmorum (Česká kronika) –
latinské dějiny naší země ve třech knihách, vysoce moderní dílo. Kronika
zahrnuje dějiny a osudy národa od nejstarších dob mýtických až do doby knížete
Vladislava I. Kosmas prameny sbíral a roztřiďoval. Kronika je rozdělena do tří
skupin: a) bájivá podání starců
b) pravdivé zprávy hodnověrných
lidí
c) to co sám zažil
Dílo
je vlastenecké přesto v kronice není zmínka o staroslověnské kultuře. Kosmas byl zaujat proti Němcům, Polákům a
židům. Text prokládá citáty a různými
výroky.
Dalimilova
kronika
Je
to první česká kronika. Je veršovaná. Autor je neznámí. Dříve se jí říkalo
kronika Boleslavská, ale v 17. století se přejmenovala na Dalimilovu. Autor
kroniky byl vzdělaný, uměl německy a latinsky, orientoval se v antických
pověstech a měl velice dobrý všeobecný přehled o historii. Kronika je textem
politickým a odrazem smýšlení vlastenecké šlechty. Kronika začíná biblickou
potopou světa a končí počátkem vlády Jana Lucemburského. V kronice se projevuje
odpor k cizákům.
Vavřinec
z Březové – Husitská kronika
Stal
se historikem husitské revolty. V kronice zachytil události z let 1414 – 1422.
V 15. století byla kniha přeložena do češtiny.
Václav
Hájek z Libočan – Kronika česká
Kronika
zahrnuje naše dějiny od praotce Čecha až po korunování Ferdinanda I. Celá je
psána z pozic šlechty. Poprvé se zde setkáváme s pověstmi o Horymírovi a
Daliborovi. Příběhy byly poutavé což svědčilo o vypravěčství autora. Tato kniha
je čtenářsky mimořádně úspěšnou ale z hlediska faktografického byla obrazem
bídy a utrpení. Když něco Hájek nevěděl, domyslel si to.
František
Martin Pelcl – Nová kronika česká
Pelcl
byl prvním profesorem českého jazyka na pražské univerzitě. Přehodnotil Hájkovu
Kroniku českou. Chtěl českou minulost vylíčit co možná nejvěrněji, a proto
sepsal třídílnou Novou kroniku českou, jež měla Hájkovu nahradit.
František
Palacký
Historik
a politik, zastánce austroslavismu. Napsal Dějiny národu českého v Čechách i
v Moravě – dějiny Čech do roku 1526, od roku 1848 do 1876 psal česky.
Josef
Svátek
Dílo:
Paměti katovské rodiny Mydlářů
Václav
Beneš Třebízský
Byl
to kněz a působil v Litni. Čerpal z obd. Baroka
Dílo:
Povídky karlštejnského havrana.
Zikmund
Winter
Čerpal
náměty z doby humanismu.
Dílo:
Mistr Kampanus
Alois
Jirásek
Narodil
se v Hronově u Náchoda. Otec byl pekař. Vystudoval v Praze na univerzitě
historii. Vyučoval dějepis 15 let v Litomyšli. Jirásek vytvořil obraz života
čes. Lidu od mýtických dob po národní obrození. Napsal 50 knih (trilogie,
tetralogie a pentalogie). Jirásek spatřoval spolu s Palackým vrchol čes. Dějin
v husitském obd. A považoval za nositele historického dění lid.
Dílo:
A: Doba mýtů a pověstí
Staré
pověsti české – příběhy o Čechovi, Bivojovi, Krokovi, Libuši, Horymírovi.
Čerpal z Kosmovy, Dalimilovi kroniky a kroniky V. Hájka z Libočan.
B: Husitské období
Mezi
proudy – zachycuje vznik husitského hnutí, v knize se setkáváme s postavou
Václava IV.
Proti
všem – vrchol husitského hnutí, obd. 1419 – 1420, vykreslení bitvy na Vítkově.
Bratrsvo
– závěrečná trilogie, závěr husit. Hnutí
Husitský
král – postava Jiřího z Poděbrad
C: Období baroka
Temno
– doba pobělohorská,
Psohlavci
– využívá osobnosti Jana Sladkého Koziny. Vykreslení chodského venkova a života
na něm ale i obraz selské vzpoury na Chodsku.
D: Národní obrození
F.
L. Věk – v knize jsou vylíčeny zejména počátky NO, děj se soustřeďuje na
postavu nedostudovaného dobrušského filozofa Františka Ladislava Věka. Jeho
osudy nás zavádí do Prahy, jsme tu svědky rušení klášterů výnosem císaře, kde
se rodí první čes. Divadlo. Je tu množství skutečných postav – V. Thám, Kramerius, St. Vydra.
Filozofská
historie – rozmanitý obraz života mladých studentů i s jejich láskami, radostmi
a strastmi. Do příběhu zasáhne odraz událostí z praž. Barikád během revoluce.
U
nás – zobrazuje národní obrození v autorově rodném kraji. Hl. Postava kněz
Havlovický.