Povinná školní četba

Vilém Mrštík – Pohádka máje

Do Ostravačic přijíždí Richard Gregor (Ríša). Studoval v Praze práva a rozhodl se navštívit svůj rodný kraj. Tam se právě konal bál. Bálu se účastnila i krásná Helenka, dcera revírníka. Nyní byla poprvé na bále, chovala se nesměle a jenom všechny pozorovala. Ríša si jí pamatoval z dětství, kdy chodil za jejím bratrem. To nebyla ještě Helenka moc hezká. Ríša s ní chtěl tančit, ale ona nechtěla, protože by se prý všichni dívali. Nakonec jí, ale přemluvili. Poté se ale nechtěla dívat jak Ríša tancuje s jinými a tak přemluvila tatínka, aby odjeli domů.
Ríša odjel zpět do Prahy, kde bydlel u mladé paní, známé z dřívějších let, která mu zůstala věrná. Ríša nechodil na přednášky, ale do hospody a hodně se zadlužil. Jednou chtěl svůj život změnit. Začal psát i básně. Poslal je do novin, ale tam mu řekli, že tam je spousta nepřesností. Ríša se naštval a začal zase žít po starém. Jednou se o Ríšovi z dopisů dozvěděli rodiče. Byli velmi zklamaní. Otec rozhodl, že pošlou Ríšu za strýcem na venkov. Strýc posílá Ríšovi dopis, aby rychle přijel. Ríša se tak loučí s Prahou a mladou paní. Když přijel do Ostravačic procházel se po známých místech a vzpomínal na Helenku. Párkrát jí potkal, ale ona ho sotva pozdravila. Jednou k ní přišel, aby pozval revírníka na oslavu strýcových narozenin. Byl celý popletený. Ríša pozval i Helenku. Museli jí dlouho přemlouvat, aby šla s otcem. Nakonec souhlasila. Helenka byla na oslavě jediná dáma. Jednou s Ríšou osaměli a ten jí vyprávěl o mládí a Praze. Helenka mu zase vyprávěla o své zahrádce, kam nikdo kromě ní nesmí. Ríša se jí smál, že květiny, co má ona má každý a že jí ukáže jejich květiny. Zavedl jí tedy na zahrádku. Helenka obdivovala květiny, když v tom jí Ríša políbil na ruku. Helenka utekla a odešla s tatínkem domů.
Helenka se před Ríšou schovávala v lese. Jednou jí ale zanechal psaníčko, ve kterém jí psal, že se na ní pokusí zapomenout. Helenka z toho byla zmatená. Ríša, ale na Helenku nemohl zapomenout. Neustále na ní myslel. Chodil kolem myslivny ale Helenku tam nikdy neviděl. Rozhodl se napsat znovu dopis Helence. V něm se vyznal k lásce k Helence. O několik dní později jí potkal u studánky. Helenka chtěla utéct, ale Ríša jí to nedovolil. Helenka se rozplakala a padla tím tak poslední hráz mezi nimi. Helenka pak utekla domů. Helenka se potom s Ríšou scházela. Ríša jí nosil básničky a učil jí rozpoznávat květiny. Helence se ale nelíbilo jak jí Ríša neustále poučuje. Několikrát se pohádali ale vždycky se zase usmířili. Jednou se před ní zmínil o mladé paní. Helenka byla nešťastná, utekla a vyhýbala se mu. Ríša byl smutný. Rozhodl se, že odjede do Prahy. Chtěl se rozloučit se známými místy. Pak potkal Helenku. Snažil se jí přemluvit, aby mu odpustila. Nemohl z ní ale dostat jediného slova. Odešel tedy. Helenka na něj ale zavolala a tak se opět usmířili. Nakonec se vzali a měli spolu děti.

Můj názor: Četla jsem lepší i horší knížky. Moc mě nebavilo popisování přírody.